Podle NKÚ v Česku chybí odlišení podpor jednotlivých obnovitelných zdrojů - ty jsou totiž podporovány plošně, aniž by se zohledňoval jejich potenciál v tuzemských podmínkách.

"Podpora zdrojů s nejvyšší investiční náročností zvyšuje významněji cenu elektřiny, za kterou je prodávána konečným zákazníkům - platí to především pro fotovoltaické elektrárny. Celostátní koncepce, která by stanovila priority pro využití jednotlivých druhů OZE a vedla k cílenému směrování podpor, stanovena není," upozornila mluvčí NKÚ Radka Burketová.

Do roku 2020 by Česko podle návrhu Evropské komise mělo dále zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií až na 13 procent. Mezi obnovitelné zdroje patří vedle biomasy například vodní, sluneční a větrná energie. Jejich podíl na spotřebě elektřiny byl však loni jen zhruba čtyři procenta.
 
Například uhelné elektrárny loni vyrobily 43 terawatthodin, což pokrývá téměř dvě třetiny celkové výroby elektřiny v Česku. Jaderné zdroje dodaly do sítě 25 terawatthodin, což je více než 32 procent celkové produkce.

Ze statistik Energetického regulačního úřadu výroby elektřiny za letošní první pololetí vyplývá, že z obnovitelných zdrojů se vyrobilo zhruba šest procent elektřiny. Nejvíce k tomu přispěly vodní elektrárny (3,8 procenta) - jejich potenciál je však podle odborníků prakticky vyčerpán. Zhruba 1,7 procenta elektřiny se vyrobilo z biomasy. Alternativní zdroje elektřiny, mezi které patří solární, větrné a geotermální elektrárny, se na výrobě podílely méně než půl procentem.

čtk